12.03.2015

Šest z deseti obyvatel kraje by chtělo změnit zaměstnání, ale bojí se nebo nemá potřebnou školu. Může jim pomoci Národní soustava kvalifikací.

Vystudovaná muzikantka Veronika Šindelářová následovala svůj sen a otevřela si v Liberci úspěšnou miniškolku. Ke změně života se nenechala odradit ani skutečností, že jí chybělo patřičné vzdělání a tedy potřebné kulaté razítko.

            Je příkladem člověka, který se rozhodl od základu změnit profesi a uspěl díky kurzu zprostředkovanému Národní soustavou kvalifikací. S její pomocí lidé získají znalosti a potřebné osvědčení, aniž by museli trávit roky ve škole.

            „Nešlo mi jen o získání kulatého razítka, sama jsem chtěla k dětem přistupovat kvalifikovaně. Ne vždy to tak je,“ vysvětlila svoji motivaci Veronika Šindelářová.

            Miniškolka Myšičky už má otevřeno druhým rokem a daří se jí tak, že musí zájemce odmítat. „Daří se nám a už bych rozhodně neměnila,“ svěřila se Veronika Šindelářová. Ke změně života se rozhodla ve svých osmadvaceti letech.

            Patří k lidem, co se nebáli vybočit ze životní dráhy nalinkované školou a vydali se vstříc nejisté změně kariéry. Těch, co by to rádi udělali, protože nejsou spokojeni se svým profesním oborem, je v kraji údajně až šedesát procent. Tvrdí to výzkum, který pro Národní soustavu kvalifikací provedla společnost IPSOS.

            Lidé by rádi změnili práci kvůli pocitu vyhoření, neodpovídajícím platům nebo malým vyhlídkám na povýšení. Šest z deseti respondentů by sice kvůli lepším pracovním podmínkám nebo spokojenosti změnilo zaměstnání, potíž je ale v tom, že si netroufají. „Dvaačtyřicet procent z nich se bojí, že by jinou práci v regionu nenašli, čtyřicet procent odrazuje dočasná ztráta příjmů a šestnáct lidí ze sta říká, že nemá pro jinou práci kvalifikaci,“ říká hlavní manažer projektu Národní soustava kvalifikací Ivo Jupa.

            Pracovních míst je přitom nejvíc od roku 2009. Liberecký úřad práce evidoval k letošnímu lednu téměř čtyři tisíce volných pracovních míst, stále víc firem ale zároveň naráží na to, že nemůže sehnat kvalifikované lidi. „Kvůli tomu dochází k tomu, že Česká republika přestává být konkurenceschopnou. Množí se případy, kdy firmy přicházejí o zakázky, protože na pracovním trhu nedokáží sehnat dostatek kvalifikovaných lidí,“ zdůraznil Aleš Křížek z Národního ústavu pro vzdělávání.

            Právě to chce vytvořený systém Národní soustavy kvalifikací změnit. Umožňuje získat zájemcům celostátně uznávaný certifikát, který doloží jejich profesní kvalifikaci. Ti přitom nemusejí usednout na řadu let do školních lavic a učit se spoustu balastu a zbytečností. Ve znalostech jdou rovnou na dřeň oboru a po tom, co opravdu v praxi upotřebí. Uchazeč o certifikát je doloží složením kvalifikační zkoušky u akreditovaného školitele. Úřad práce ji proplácí.

            Certifikát má platnost třeba jako výuční list a uznávají ho i nejvýznamnější zaměstnavatelé. „Potřebujeme kvalifikované zaměstnance, ale vyučených pekařů je málo. Paradoxně se nám ještě nestalo, že by mladí, kteří se učí na pekaře, u nás chtěli pracovat. Musíme sahat jinam. Kvalifikované a loajální zaměstnance jsme už získali i díky kurzům Národní soustavy kvalifikací,“ přiblížila současnou realitu personalistka Liberecké pekárny United Bakeries Jitka Havlíková.

            Národní soustavu kvalifikací využívá při hledání zaměstnanců třeba i Preciosa. „Pokud přijde uchazeč s profesní kvalifikací brusič skla, víme přesně, jaké má znalosti a dovednosti. Na běžném trhu práce na podobně kvalifikovaného uchazeče skoro vůbec nenarazíte,“ pochvaluje si přínosy systému profesních kvalifikací vedoucí odboru personálního plánování z firmy Preciosa Iva Vychterová. K únoru 2015 bylo schváleno už 679 profesních kvalifikací, do konce roku jich má být 1200. Mezi nejpopulárnější kvalifikace patří strážný, chůva pro děti nebo florista.

Zdroj: Mladá fronta DNES, Adam Pluhař